První pracovní týden se nám pomalu chýlí ke konci… Dneska v plánu 3 návštěvy ve firmách, pak zase nějaký šopink, když je ten černý pátek a večer možná strčit nos do Temple Baru… prý to tam jede… :-)

Logisticky byly dnešní návštěvy zvládnuty opět brilantně… Třiaosmdesátkou do centra do jedné realitky… pak pěšo skrz centrum do druhé firmy, co řeší účto… a pak stopadesátjedničkou do třetí firmy, která je nějaká pracovní agentura. V realitce na nás čeká překvápko… měli jsme se v desítku potkat s paní šéfovou… jenže ta nějak ve firmě není… Tak prohodíme pár slov s borcem, co tam zvedá telefony… ten říkal, že jí zkusí kólnout, ale bohužel to nebrala… Pak se teda dostavila do práce jiná ženská a s tou jsme se domluvili a vyřídili jsme, co bylo potřeba… :-) Návštěva opět velice rychlá, netřeba se zdržovat… plán je nabitý… :-)

Zahájíme teda přesun do druhé firmy… máme dvě hoďky čas, cesta by neměla zabrat víc než 20 minut, takže můžeme v klidu pokoupit nějaké ty suvenýry… Na jedné rušné šopovací ulici byla docela dobrá příhoda… Procházíme ulicí a prodíráme se davem lidí… Vedle nás jde nějaká holka a tlačí do hlavy fish and chips… a najednou… z čista jasna… racek… :-) Docela mazec… buchta už už cpala hranolek do pusy a racek, zřejmě zkušený lovec, sebral hranolek přímo od huby… :-) Ale asi nebyl tak zkušený, protože si spletl kousek ryby s hranolkem… :-) a hned v zápěstí druhý a už se o ten zemák rvali na zemi… :-) což o to, kdyby se rvali na zemi, tak s nima nemám problém, že… ale jeden z nich si usmyslel, že moje vapo je taky k žrádlu a už jsem měl toho smrada na rameni… :-) Tak jako sorry kámo, ale fajfku ti nedám… :-) Naštěstí jsem o fous silnější než on a fajfku jsem ubránil… a když racek zjistil, že jako nedám, tak odletěl… :-) :-) :-) Hrozný zážitek, ještě že se mi nevykálel na rameno… :-) Vapo teda radši hodím do kapsy a jdeme se schovat do šopu se suvenýrama… 😉

WP_20181123_020Něco nakoupeno, něco ještě rozmyslíme a jde se na další vizit… Účetní firma, nic pro mě… jak si vzpomenu na barvu formuláře daňového přiznání, tak se mi dělá blbě… :-) Ale ve firmě jedna milá paní, která na nás, na rozdíl od realitky, čekala, takže vše vyřízeno ještě rychleji… A jde se najít zastávka busu, ať zvládneme i třetí návštěvu… Kousek od zastávky je muzeum voskových figurín… a ve výloze zobrazený výjev z Domu černé a bíle z GOT… 😮 tak sem teda musím rozhodně zajít… :-) Třetí firma taky v pohodě, jenom jsem se trošku přeřekl, když jsem se představoval… a slečně vedoucí jsem řekl, že je mistr místo miss… :-) aspoň ji to trošku pobavilo… :-)

Dneska odpracováno, jdeme na pokoj něco pojíst a trošku spočnout… než se vyrazí na večerní nákupy… :-) Kolegyně se nemohla dočkat, tak šla už dřív a že se pak potkáme v centru… Mě se teda nikam nechtělo, ale tak sedět na pokoji je taky opruz… :-( Po tom co jsem pořešil omluvenky ve třídě, jsem se teda hecnul a šel taky ven… Ale bylo to teda dílo… Cesta busem místo 15 minut trvala dvakrát tolik, všude mrtě lidí, do toho policajti a sanitka… no prostě černý pátek večer… :-( Ovšem, když lezu z busu, je to ještě horší… ti lidi nějak nekoumali, že by někdo chtěl i vystupovat, prostě se ten dav hrnul dovnitř… nakonec se mi teda podařilo vypadnout z busu a snad se procpu davem na smluvené místo setkání… Už jsem pochopil, co tím myslela slečna v agentuře, když nám první den říkala, že tady je rush hour celý den… :-)

WP_20181123_032S kolegyní jsme se nakonec potkali, ale byl to docela boj se v tom davu najít… Nic pro mě takové akce… a že teda jdeme na nákupy… Héééj neéééé, to nechceš… v těch obchodech úplně peklo… každý za sebou tahal iks nákupních tašek různých značek, samozřejmě nakoupených spoustu věcí, které „nutně“ potřebujou… No málem jsem tam z toho vrhnul… konzum jaxvině… Tohle dlouho nedám… a taky že jo… prostě po chvíli to balíme, a že zajdeme někde na panáka v Temple baru, ať se hodíme do klidu… :-) A ono nene… v Temple baru mezi pubama a v pubech to vypadalo stejně jak mezi obchodama a v obchodech v nákupáku… Nechápu, co na tom ti lidi mají… jako sedět v hospě, která je narvaná k prasknutí, čekat hodinu na pivko a ani si nepokecat, protože je tam řev, že neslyšíte vlastního slova… :-( Z tohohle jsem už asi vyrostl… A to nemluvím o tom, že cena pití s postupem času roste, že… (viz. Úkol z matiky)

WP_20181123_037Plán je jasný… udělat pár fotek a zmizet pryč… :-) Jak odcházíme z Temple baru, tak se proti nám hrnou další davy lidí… ženské vyfiknuté až hrůza… a tak nějak diskutujeme o tom, že bysme je chtěli vidět, jak budou vypadat za tři až čtyři hodinky… asi to nebude žádná sláva… :-) a o chlapech se ni nebudeme bavit, že… :-) Takže černý pátek končíme v nějakém obchůdku, kupujeme sendvič a nějaké to pivo… :-) Ovšem není sendvič jako sendvič… takový jsem ještě neviděl, to byl mazec… 😮 Byl tam nějaký pultík s obsluhou, a že jako hovězí sendvič… tak to testneme… Týpek za pultíkem spustil spoustu otázek… tak jsem ho hned zkraje upozornil, že jako s..p..í..k – m..ó..r – s..l..o..u..l..y… :-) asi na to byl zvyklý… hlavně když měl noční… :-) Nakonec jsme se domluvili… 😉 Rozkrál bagetu a začal tam sázet různé věci… omáčka, salátek, okurka, cibule… prostě co hrdlo ráčí… ale kde je to maso… to už se tam nemá šanci vejít… :-( vzal kus hovězího a začal vidličkou trhat kousky masa… a pak to sázel do té bagety… nechápal jsem jak, ale on do toho narval snad půlku krávy… 😮 😮 :-) pěchoval to tam nějakou kudlou a vidličkou… pak na nás mrknul, jako jestli to stačí… 😮 si dělá srandu, ne… vůbec neřešil, kolik to maso váží a nebo kdybych tam chtěl tu krávu narvat celou, tak on by ji tam určitě dostal…  :-) :-) :-) Vypláznul jsem 4 a půl éčka a jde se k regálu s pivem… Výběr musí být lepší než včera, protože to včerejší pivo bylo pěkně hnusné a jeho receptura zřejmě končila větou, že „… a za stálého míchání vylijeme uvařenou směs do hajzlu!!!“

Teď už jenom rychle na pokoj… ale rush hour pokračuje i nadále, takže se to vleče… ono by možná bylo rychlejší jít pěšky, ale kopýtka už to po celém dnu nedávají… :-( Na pokoji sníme půlku krávy a vypijeme celé pivko… :-) :-) Naplánujeme schůzku s děckama na zítra a jde se spát… :-)

Ale nejde… nějak se mi nechce… takže o půl jedničky se jdu projít do města… :-) To už ani ty unavené kopýtka tak nevadily, že… :-) :-) :-) Hned venku jsem úplně nechtě zjistil, že přímo ve sklepě hotelu máme nějaký klub… :-) 😮 že bych tam strčil nos?? Nene, gorila u vstupu nevypadá vůbec hezky a cedule s výší vstupného mě taky nějak neláká… :-) Jde se dál… ale u ostatních klubů je to podobně… hnusná gorila nebo dvě a všude chcou vstup… i do normální hospy… 😮 tak to už vůbec nic… navíc hudební styl, který se line z podniků mi vůbec nic neříká… a teda není to žádná irská mjůzik… :-) :-) :-) Aspoň konečně povolila rush hour, protože na cestách není nic kromě opilců a taxíků… :-) a sem tam nějaké auto… 😉 a spousty vyfiknutých ženských, které už nevypadají, tak dobře, jak před pár hodinama… a o chlapech se nebudeme ani bavit, že… :-) Prostě black friday… 😉 :-)

Komentáře jsou uzavřeny.

Post Navigation