Čestík,
dneska byl takový pohodový den. Stavil jsem se za Mattim a ukazoval mi nějaký systém, který používají na výuku, něco jak moodle. Dělají přes to i zkoušky. Docela zajímavá věc. Když jsem se ho ptal, jak to dělají, aby studenti nepodváděli, tak mi to začal vysvětlovat. Studenti se musí zaregistrovat, dostanou potom nějaké jméno a heslo a jdou na zkoušku. Zkouška trvá třeba 3 dny a je jedno kdy na ni přijdeš. Ptal jsem se, jak mají ošetřeno to, že studenti nebudou dělat zkoušku z domu s celou třídou. Oni musí dojít do knihovny, tam na to mají 4 kompy, z jiných kompů se do systému nepřihlásí. Když jsem se ptal, na to, že jeden student jde v pondělí druhý v úterý, tak mu přece může říct, co na zkoušce bylo. Zase rychlá odpověď, učitel zadá do systému třeba 100 otázek a na zkoušku se pak náhodně vygeneruje 20 z nich. No a na otázku, jak řeší to, že student nebude sedět u kompu s telefonem, odpověděl suše… na zdi je kamera 
. Tím, že se student zaregistruje do systému na zkoušku, musí souhlasit s tím, že ho můžou sledovat přes kameru. Docela vychytávka ten systém, hlavně to, že to neřeší jenom zkoušky, ale i přednášky, cvičení, úkoly atd. Prý to vyvíjela nějaká firma přímo pro jejich univerzitu a dal mi odkaz na jejich vývojové oddělení. Prý se jim mám ozvat a zkusit to rozjet u nás ve škole. Zřejmě budeme první v republice. Hlavní výhoda ale je ta, že když tam učitel udělá nějaký úkol, může ho nasdílet s ostatníma. A všechny školy jedou na stejné databázi, takže studenti v Německu můžou programovat úkol, který vymyslel někdo ve Finsku. Fakt paráda a hlavně programování tam učí hodně názorně pomocí nějakých flashových animací.
No pak oběd… to bylo teda dílo. Ryža s nějakým masem v omáčce. Nevím, co v tom bylo ale skoro pokaždé, když jsem to toho kousl, tak to bylo hořké jak prase a smrdělo to po nějaké levné voňavce. Matti měl to samé a tvářil se normálně, tak nevím. Příště radši dám kuličky z ikey. To už je osvědčená věc.
Odpoledne mě vzala jedna jeho kolegyně na výlet do Naantali – lázeňské městečko kousek od Turku. Bydlí tam mumínci (http://finsko.svetadily.cz/clanky/Naantali-ve-svete-muminku). Oni jsou tady z nich úplně posraní… jsou úplně na všem. Aj já mám na posteli polštářek s mumínkem . Jako tady, né doma 
.
Pak jsme dojeli zpátky do Turku a lozil jsem po městě. Už jsem konečně pochopil, jak je to s těma cyklistama. Mají to docela vychytané a funguje to luxusně… když jim do toho nelozí nějaký mamlas z Valmezu. Jsem si prostě nevšiml, že část chodníku je asfaltová a část vydlážděná. No a našel jsem tu českou hospodu. Jmenuje se Hospoda () a čepujou plzeň, budvar a kozla. Vlezl jsem dovnitř, že udělám nějakou fotku, ale liška za barem mi řekla, že nelze. Jak jsem řekl, že jsem z Čech a že to pošlu domů, tak mi začala vnucovat pivo. Odpověděl jsem, že bych si dal kofču, ale to zas nevěděla co je. Škoda.
Zítra druhá přednáška, tak držte palce. Večer zase pozdravím.