Nevíš kde mám hřeben?

Dneska to bude pohoda. Jedna firma na kontrolu je hned za rohem, druhá sice dál, ale zase jsou tam fotbalové stadiony Arsenalu a Hotspurs, takže to bude trochu i se zábavou. Info na cestu jsou uložené v telefonu, tak mi nic nebrání v tom pustit se do víru velkoměsta…

Ráno si trochu přispím. Je čas. První schůzka je v deset a mám to sto metrů z pokoje… Dáme ještě snídani na pokoji – čajík a nějaké místní koláčky. Nevím co to je tady za čas, ale to se fakt nedá… normálně zalijete sáček čaje v hrnku a necháme vyluhovat… na obalu psali, že stačí minutu… byl tam asi půl minuty a to byla teda síla… a jelikož došel cukr, tak to bylo hóóódně silný vývar…

Dorazím do firmy a u vchodu mě překvapí ochranka. No ochranka… nějaká pán důchodového věku, kterému jsem s jeho asijským přízvukem vůbec nerozuměl. Ale tak pochopil jsem, že se mám zapsat do sešitku, a že za kým jdu na návštěvu. Řekl jsem, koho hledám a zapsal se. Pak se pokoušel mě navigovat, ale byla tady nějaká komunikační bariéra a pochopil jsem jenom to, že mám jít po schodech, na které ukazoval. Snad to nahoře najdu…

Našel jsem. Ve firmě klasika. Klábosení se šéfkou, se studentem a rychle zpátky než mi vychladne čaj . Na hotelu ještě vykoumám cestu na stadiony a můžeme valit zase cestovat. Na metro trefím, pak přestup na jinou linku, jedním autobusem, pak druhým a ještě kus pěšky… Sedám do metra a ouha… drama je na světě… telefon mi jenom tak suše oznámil, že textový soubor, který se snažím otevřít, se zdá být poškozen a ať to zkusím vypnout a zapnout… Nepomohlo to . A co teď, že? Pamatoval jsem si jenom to, že mám přestoupit na Eustonu a vystoupit z metra na Archway. Ty autobusy mi nějak v paměti neuvízly… proč taky, když to mám v telefonu, že…

Dojedu na Archway, vylezu z díry a hopla, vypadá to tady úplně jinak než na streetview. Když to tam kluci z googlu fotili, tak zrovna tam probíhala nějaká stavba. Škoda. Ale dobrá věc se snad podařila. V metru jsem si vzpomněl, že autobusová zastávka, ze které jsem měl odjet, měla označení U a číslo autobusu začínalo na 4. Zastávku s Účkem jsem našel a naštěstí z ní jezdí jenom jeden autobus s číslem 4 na začátku. Tak to teda testneme… Nasedám a jedeme. Je třeba ale být ve střehu… nevím kolik zastávek se má jet, ale vím, že se vystupuje u nějakého kostela. Trefa. Jsem tam. Teď ještě jeden bus a jsem tam. Tady jsem byl ale v pasti, protože moje paměť byla přeplněná a o posledním busu jsem nevěděl vůbec nic… Na zastávce ale byla skvělá mapa… dal jsem to do kupy s papírem, kde jsem měl vytisklou adresu firmy a bylo vyhráno…

Tak jsme na místě. Skoro. Ještě najít tu firmu. Bylo to někde kolem dalšího kostela, pak tam myslím byla nějaká knihovna nebo něco takového… Chodím ulicí sem a tam a nic mě nenapadá… Ha, pošťačka… ta bude vědět… paráda. Ptám se na tu firmu a ona mě posílá do knihovny. Asi upadla ne… já chcu do firmy, na čtení teď není čas… a ona zase jako, že knihovna… Hmm, tak teda díky, nashle… Ale tak co už, strčím nos do knihovny… jdu teda ke knihovně, a na boku baráku cedule „New galery“. Prima, otevřeli si novou galerii, ale já ani na obrázky teď nemám čas, kochat se můžu až pak. Ale ten název mi přišel nějaký povědomý… kuknu ještě jednou do papíru a ejhle, adresa firmy je na  „New galery“… on to byl spíš název ulice, že… Blbec… tak jdu po ceduli a tam na dveřích logo firmy… hurá… a aj bez telefonu .

Tím to ale nekončilo. Vevnitř se ptám, kde najdu tu a tu paní. Zase divný pohled, že nikoho takového neznají… asi budu muset s tou svojí angličtinou něco už udělat. Ale ono to nebylo ani tak angličtinou, jako spíš o tom, že jsem byl v jiné firmě. Pak už bylo jasno. Poslali mě do sklepa . Včera na půdě, dneska ve sklepě… rychlý spád to se mnou nabralo… No hurá, konečně… taková adventura… Tam se chvíli zdržím dýl, páč je to IT firma, tak vyzvídám co a jak. Ale nic velkého, nějaký outsourcing pro malé firmy, takže nuda. Síťařina, opravy tiskáren, spíš hardwarové věci… student ale na praxi spokojen, pracoval s grafikou, která ho baví, tak dobrý…

Hotovo, padla, jdem se bavit… A jde se na Arsenal, přesněji tedy na Emirates stadium. Cesta busem není problém… tu jsem si na mapách do telefonu vyfotil, na rozdíl od cesty do firmy… Tady je jasně vidět, jak mám nastavené priority věcí, že… Jedním slovem, paráda. Stadiónek luxusní, všechno ještě září novotou, před pár lety to tady teprve dostavěli… Taky slušný kotel pro pár desítek tisíc lidí. A co dál… obchod… Jestli ten na Chelsea byl bomba, tak tohle bylo ještě o level výš. V obchodě spousta personálu, který se vším poradil, ukázal a tak dále. Omrknem ty suvenýry. Ceny byly tak ještě trochu výš… Tak tady nic nekoupím. Ne že bych už neměl prachy, ale Arsenalu fandím asi tak jako Spartě, takže to bylo fakt jenom na čumendu… Ale šel tu i proto, že tu hrál Rosa a teď tady přestoupil Péťa Čech, právě z mnohem oblíbenější Chelsea. Mizím ven a jdu to omrknout kolem. Stavba parádní, a když si představím, kolik tady musí být lidí a jaká atmosféra na zápasech… někdy snad taky zajdu… Na stěnách stadionu zase hvězdy z minulosti klubu… takže dravci jako Berkamp, Seaman, Viera nebo Pires… Samozřejmě Henry… Když si na některé z nich vzpomenu, to byli panečku playeři…a já furt, proč tam hraje tolik francouzů… no když tam už x let funguje jako manažer francouz… možná taky jeden z důvodů, proč ten klub moc nemusím… páč ten Wenger je fakt marný… A Rosický nikde… možná by tam i byl, ale Top10 z lavičky nebo soupisky zraněných jsem nenašel . Sorry Rosa… ale posledních pár sezón jsi promarodil…

No ještě nás čeká Tottenham a jejich White Hart Lane. Metro, bus a jsme tam… Ono to ale tak rychle zase nebylo… chytl jsem tak nějak odpolední špičku a ten bus byl nacpaný k prasknutí… do toho nějaké matky a otcové s kočárkama… no hrůůůza. Měl jsem razit radši pěšky… Stadion jsem našel, ale bylo to jedno velké zklamání… Stavba stará, všecko rezavé, oprýskané… děs běs… Možná by se to tak nezdálo, kdybych hodinu před tím nebyl na Arsenalu, že… Ale zřejmě se blýská na lepší časy. Vedle stadionu měli rozjetou novou stavbu. A podle toho nákresu, co byl na plotě, jsem pochopil, že začali se stavbou nového staďáku. Nevím, jak to mají v plánu, ale vypadalo to tak, že nový bude stát kolem dokola toho starého . Prostě postaví nový, ten starý pak shodí a udělají tam místo starého jenom trávník… Snad se tu ještě někdy dostanu, abych to očíhnul.

A jako, co by to bylo za stadion bez šopu, že… I zde byl. Ale ve srovnání s těma předchozíma bída. Na naše poměry hodně dobrý, ale srovnání s Chelsea nebo Arsenalem nesnesl… to ani náhodou. Tak tam lozím, a že tady bych aj něco pokupil… Tottenham, to zase jako můžu… Že by zase nějaký kopačák? Hmm, mají jenom velké… tak tam docela dlouho zevluju a už to vypadá, že odejdu s prázdnou… až jsem došel k pokladnám, kde byl stojan s výprodejem… a ejhle, dresy, mikče, trenýrky atd… Takže je jasno… bílý domácí dres v akci za deset liber… teď jenom vybrat správnou velikost a jde se na pokladnu… Zase klasika, nevěřím tomu, co vidím, tak se ptám, jestli je to fakt za deset. Buchta za pokladnou to odkývá, takže paráda . Bereme jeden exemplář a jedeme domů…

Cesta metrem zpět dostala ještě trochu jiný rozměr… Přijíždíme ke stanici King´s Cross. Tam se kříží asi pět linek metra. Vlak zastaví v tunelu a nic se neděje. Potom hlášení rozhlasu suše oznámí, že ve stanici King´s Cross nebudeme zastavovat a jenom jí projedeme. Důvod? Fire alarm . Ale jestli tam fakt hořelo, a nebo si jenom nějaký výrostek hrál s těma hlásičema požáru, to nevím, o tom rozhlas nic neříkal… Metro tou stanicí projelo fakt pomalu a můžu vám říct, že ten průjezd totálně prázdnou stanicí byl hodně nezvyklý a až strašidelný zážitek… jako z nějakého apokalyptického filmu… úplně přeběhl mráz po zádech… Brrr…

Jak byla ta předchozí stanice prázdná, o to víc plná byla ta další… Mazec jak blázen… Všude místní ochranka, zaměstnanci metra a nějakým způsobem se snažili zkrotit ten dav lidí. Borci museli sáhnout k takovému řešení, že normálně dávali do průchodů mezi eskalátory mříže, aby ty lidi nějak směrovali ven nebo na jiné vlaky… Když si pak člověk domyslí, že vedle v té stanici může fakt hořet… drsný zážitek. Ale zvládalo se to celkem v klidu a bez emocí. Asi se to tady děje často a zvládli to borci úplně komfortně… Profíci… Jako kdyby tam někdo začal tvořit chaos a šířit paniku a dav by se splašil… to by bylo teprv žrádlo… Jako ale mazec, že tam je člověk pak fakt totálně v pasti a nemá se jak dostat pryč… No pralo se to ve mě teda hodně drsně…

Po menší tlačenici se taky dostanu na nástupiště, které potřebuju na cestu na hotel. Už je to klidnější, přijede vlak a nasedám… Ovšem co jsem viděl pak… to jsem fakt šel do kolen… něco takového jsem ještě neviděl… a že za ten týden tady toho bylo habakuk… Hej fakt jsem vyprskl smíchy… ale nenápadně , teda myslím… Tož seděl tam jeden týpek. A ten ráno asi zapomněl na hřeben. Ne že by nebyl učesaný to vůbec. Ten jeho květák měl takovou péči, že by mohly některé dámy závidět. Musel tomu věnovat hodně dlouho. Jako afro jako blázen, tož tak deset čísel dlouhé, no přilba jak vyšitá… Ale co s tím hřebenem… on ho nezapomněl použít… on ho zapomněl v těch vlasech…  Ale kdyby někde vzadu na lebce… to neéé… normálně nad čelem… Hej normálně jednorožec jak vystřižený z knížky… Teď nevím, jestli tady nezabloudil z nástupiště Harryho Pottera, které je tady poblíž . A nebo že by nějaký nový kult ve stylu pastafariánů, kteří se nechávají na občanku fotit s cedníkem na hlavě… Nevíte o nějakém takovém hnutí? Třeba „Hřebenáčů“ nebo „Hérbrašerů“… . Jsem se s ním měl vyfotit… s mojím účesem by tam byl takový ostřejší kontrast…

Konečně hotel. Zážitků zase spousta. Suvenýrek taky nějaký koupený… na véču sendvič, pak ícekvéčkování domů… Ale klasický zdechlý hotelový net neumožňuje videohovor, tak ale slyšíme se a to je hlavní… Je třeba ještě vyzkoušet nový dres… Padne jako ulitý… vyzkouším v něm pár kliček s kopačákem z neděle… tentokrát ovšem bez střelby na zařízení… Ještě pohledat cestu na poslední návštěvu do firmy a je to… Dneska jsem měl návštěvu 100 metrů od pokoje, tak zítra si to vyžeru… budu cestovat skoro dvě hodiny místní dopravou, pokecám deset minut a zase dvě hodiny zpátky… . Ale tak co už, aspoň poznám zase další čtvrť v Londýně a kuknu se i k letišti Heathrow…

Chozé