Ahoj vespolek,
dnes byl trochu volný den. Do školy jsem nešel, tak jsem si naordinoval odpočinek.
Podařilo se mi vykopat se z postele až v 9. Pak jsem musel udělat nějaké přípravy na supl na zítra do práce. Kdybych to neudělal, tak se na to mí zlatí kolegové vykašlou a jenom by si tu hodinu odseděli.
Nějak kolem poledne, jsem vyrazil do města. Nakoupit nějaké dárky domů (i pro vás se už nějaké smějou ve skříni) a taky pro kamarády do manského. S dárkama do manského to dopadlo stejně, jako když jsem byl ve Finsku. Takže cigára a šprcky 
.
Ve městě jsem napráskal zase nějaké fotky. Našel jsem na netu jednu zajímanou stránku a zde je výsledek – Vilnius – panoramata. Fotil jsem fotky, tak že jsem se točil a pak na web nahrál asi 13 fotek. Aplikace si to nějak dala dohromady a tady vidíte výsledek. Jestli chcete zkusit taky, tak je to teda na www.dermandar.com. Ještě k tomu snad jednu zajímavost… když se podíváte na tu fotku, tak přes most jde starší dáma s taškama, zřejmě s nákupem. Bílá čepka, šedý kabát. A když kuknete na fotce k přechodu pro chodce (k tomu levému), tak je tam ta paní zase . No než jsem stihl vyfotit všechno kolem tak paní prošla kolem mě a tím pádem se na fotce vyskytla hned 2x…
Největší nářez ze dneška ale byla návštěva muzea. Čekal jsem, že to bude zajímavé, ale daleko a daleko to předčilo moje očekávání. Šlo o muzeum genocidy a KBG. V tom baráku, kde je muzeum, je nyní nějaký státní archiv či co. A za války a za komoušů tam bylo vězení. Expozice na dvě patra a sklep. V prvním patře to bylo na rozjezd. Jak fungovala Litva v letech před válkou, jak bojovali partyzáni proti sovětům, němcům a pak zase sovětům. Pořád od někoho tady dostávali čočku. V prvním patře pak byly ukázky z poválečného období, jak fungovaly deportace nepohodlných občanů, jak se donášelo na sousedy, vyšetřování, „zmizení“ lidí atd. Měli ty expozice úplně brutálně udělané. Kombinovali fotky s projektorem. Jako že třeba na celé zdi byla fotka skupiny lidí, kteří čekali na nějaký transport do pracovního tábora a na tu zeď s fotkou promítali projektorem dobové záběry, jak lidi nastupují do vlaku a podobně. Do toho ještě pouštěli zvuky houkajícího vlaku, křik lidí… no prostě mazec. V muzeu nebylo moc lidí, takže atmosféra jako blázen. Zážitek neskutečný… A to jsem ještě nebyl ve sklepě…
Ve sklepě bylo vězení KGB a to byl opravdu masakr. Těžko hledat slova. Chodba a dveře do různých cel. Některé byly otevřené, někde se dalo nahlédnout jen okýnkem. U otevřených cel bylo napsané, koho tam věznili, nebo k čemu cela sloužila. Bylo možné se podívat do sprch, do vypolstrovaných místností, kde zavírali lidi po výslechu… neskutečné. Ze sklepa se dalo vyjít ven do prostoru, který byl zřejmě určen pro „vycházky“ vězňů. Všechno obehnané drátama. No a poslední byla cela, kde prováděli popravy. Tam byla projekce ze závěrečných scén filmu Katyň. Kdo jste viděli, asi víte, o čem mluvím. Kdo ne, doporučuju ke zhlédnutí. Ale ne na večer… Další info a fota osobně, jak to píšu, dělá se mi z toho zase zle. Taky jak jsem z tama odešel, seděl jsem venku na lavce a kouřil. Ani nevím, jak dlouho jsem tam seděl a čuměl do blba. Prostě neskutečný masakr… Můžete kuknout na web – http://genocid.lt/muziejus/en/.
Návštěva muzea mě totálně rozsekala a nějak jsem neměl sílu dál něco dělat. Tak jsem prolezl ještě nějaké obchody a šel domů.
Zítra mám v plánu zajít do školy říct nashledanou, prý s náma počítají zase na oběd. No a pak chcu jít na místní hrad s vyhlídkou, koupit nějaké suverény tedy suvenýry a ještě jedno muzeu. Tentokrát ale s lehčí tématikou – jantar.
No a abyste jen tak pasivně nečetli, a nebylo to dnes jenom takové smutné, mám pro vás dvě hádanky:
1. Proč po návratu z vycházky stojí Kroupa v koupelně 5 minut před zrcadlem?
2. Dole pod textem je video. O video ani tam moc nejde, ale důležitý je ten zvuk, který se po asi 10 vteřinách rozjede. A otázka zní: Co je to za zvuk? V následující zdravici bude zveřejněna odpověď na otázku, tak ať se nepřipravíte o „dojem“ ze soutěže.
Nejrychlejší a zároveň správná odpověď bude odměněna speciálním dárkem.
Mějte se krásně a zítra pokračování.
Chozé
Kostel Vilnius
Vilnius
Muzeum KGB