Zdravím z cesty kamarádi,
zrovna sedím v pendolinu a jedu směr Valmez. Cestování se pomalu chýlí ke konci. Teď teda ne zrovna pomalu, protože mi aplikace ČD říká, že jedeme 122 km/h.
Ráno jsem ještě zašel do obchodu kousek od ubikace. Pro změnu bylo všude zavřeno. Tam se asi pracuje až od oběda a o víkendech jen jak se člověk vyspí. No co už. Poněkud rozladěn jsem šel zpět na pokoj, a že to teda dobalím. Snad jsem tam nic nenechal (kromě kousku svého mládí 
).
Nachystaný pas, boarding pas a tradá na letiště. Vyjel jsem dřív ať je rezerva. Na letiště jsem dorazil a Jitka s Františkem tam už čekali. Našel jsem obchod, kde jsem utratil nějaké školní peníze, tak snad už jsem pokupil všecko. Nacpal to do kufru, kufr zvážil, nechal zabalit a tradá na čekin. Kufr mi prošel – půl kila pod limit. Asi moc kokinek .
Let z Vilniusu do Varšavy byl odbaven o 10 minut dřív. V celém letadle nás letělo jenom asi 25. Stejně jako z Turku, tak i tady jsem vyfasoval místo u okna a za oknem vrtula. To je fofr panečku. Hlavně aby jsme to stihli do Varšavy a taky aby to stihly i naše kufry. Bez dárků by to doma bylo těžké. Na přestup je jenom půl hoďky. My jsme to stihli, kufry snad taky. Let z Varšavy do Prahy taky v klidu. Sice menší skluz, ale to neva. Máme rezervu na vlak. Jdeme si pro kufry, doufám, že si jdeme pro kufry. Byly tam. Jde to až moc hladce… něco nesedí, tohle není můj styl… Bus z letiště tentokrát neměl zpoždění, na hlaváku počkáme hoďku a tradá domů. No a teď teda sedím ve vlaku a jede.
A ať nejste tam smutní, že cestopis končí, šetřil jsem si nějaké historky na závěr. Myslím, že určitě pobaví. Nazval bych to „Vilnius City Guide aneb jak ze sebe umí Chozé udělat vocasa“.
První je taková, že jsem se musel naučit přecházet světelnou křižovatku. Naštěstí se to stalo už v úterý, takže jsem byl za kreténa pouze den a půl. Jedu do školy busem, vystoupím na odpovídající zastávce a jdu směr škola. V cestě mi ovšem stojí světelná křižovatka. Já ogar z dědiny, který zná semafor jen z televize nebo z větších měst jako Rožnov, ví akorát to, že má počkat na zeleného panáčka. A on ne a ne se objevit. Už projely dvoje auta na zelenou a já pořád čekám. Asi porucha, včera jsem tadyma přece šel. Kdyby nepřišla místní důchodkyně, tak tam stojím asi dodnes. Oni tam totiž měli takovou tu klasickou vychytávku, že musíš stisknout tlačítko na semaforu, když chceš přejít. No a tetina to zvládla, a já teda taky. Jako šel jsem s ní, nečekal jsem na další zelenou, která by byla jenom pro mě. Bohužel to mají jen na některých křižovatkách a zrovna u školy jo. Možná je ta křižovatka součást přijímacích zkoušek. Když se pak někdo zeptá: „Dostal jsi se na gympl?“, ta otázka má nyní úplně jiný rozměr přátelé.
A ještě jednu přidám k dobrému… To bude Vilnius City Guide II aneb nevíš, kdy mi to jede? Na zastávkách veřejné dopravy mají jízdní řády, klasika. Fotka v příloze. Chozé jako světoběžník přece ví jak se v takovém jízdním řádu čte, ne. Dokonce jsem rozluštil i pracovní týden, sobotu a nedělu. Mají to umístěné na sloupu. Vždycky jsem našel bus, který jsem potřeboval. Asi tak ve středu stojím na zastávce a čekám na bus. Už vím, že jede za dvě minuty a choulím se v zastávce před větrem. A v tom se to stalo… Přišla taková malá holka, možná 7 nebo 8 roků. Stojí na špičkách bo na to nevidí. To já měl opačný problém. Musel jsem se spíš přihrbit. Že bych jí šel pomoct? Nee. Ale sleduju dál. A ona najednou ten jízdní řád chytla to ruky a úplně v klidu to otočila směrem k sobě. Já jsem myslel, že se poseru. To je mi novinka. Jsem musel docela bavit cestující, když jsem vždycky po příchodu na zastávku začal luštit – trochu se přihrbit, zaostřit a zatančit kolem totemu pravého valašského obkročáka… Světoběžník . Proč se o takových věcech nepíše v průvodcích. Možná, že něco takového sepíšu…
Dole pár fotek, kde je vidět nabídka Start na školních kompech s xpéčkama a tabulka z WC na pokoji. To mi vysvětlete. Jako že se do záchodu nemá házet toaletní papír? Mimochodem, tu cedulku jsem si taky pořádně přečetl až tak v půlce týdne. Snad se jim tam z toho neucpe kanalizace…
Vof, teď to jede 160, jestli tedy web www.cdwifi.cz nelže. Pardubice za zády. Končím.
Snad se cestovatelský deník líbil.
Mějte se.
Cestovatel Chozé
jízdní řád na zastávce
nabídka Start
cedulka z WC