Máme tady pondělí a tím pádem by se mělo začít něco dělat, že… Plán je jasný… dojet do agentury, sehnat všechny studenty, vyslechnout úvodní školení, pořešit nějaké ty lejstra a pak se uvidí co s načatým týdnem… 😉
Budík nastavený na půl sedmičky a že se zajde na hotelu na snídani. Když jsem viděl menu, tak se mi sice sbíhaly sliny, ale tohle bych po ránu asi nedal… klasická irish breakfast s fazolema, slaninou, vajíčkem, klobásou atd… na tohle se budu asi muset připravit… třeba to testnu zítra… Takže jsem zvolil dietku s čajem a toustíkem… 
Něco jsme do sebe dostali, tak můžeme vyrazit na cestu do agentury.
Jak se tam dostat, nám poradila skvělá aplikace v telefonu… takže 25 minut chůze na busovou zastávku (opačným směrem než je agentura), pak jet 45 minut busem (to už teda směrem na agenturu) a ještě zase dalších 15 minut chůze… 😮 To nemůžete ta apka myslet vážně… tohle musíme nějak zoptimalizovat… Nějak tady ten systém dopravy asi zatím nechápu… 
ale to se taky časem zvládne… Nicméně jsme tedy vyrazili pěšky a nedbaje nápovědy telefonu jsme šli směrem k agentuře… šli jsme o deset minut míň, než nám radila aplikace a jako bonus k tomu bylo to, že jsme ušetřili asi 12 zastávek busem a teda asi dalších 15 minut cesty… Dojdeme na busovou zastávku a naštěstí to za chvíli jelo… V busu potkáváme první studenty, takže paráda… už se začínáme scházet. Pak telefon, že teda další studenti budou mít skluz… asi měli ještě lepší apku než my… Marně se snažím v busu poslouchat názvy zastávek, kterýma projíždíme, ale ten jejich jazyk mi nic neříká… Povedlo se teda dojet na zastávku, na které máme podle apky vystoupit… lezeme z busu a jedeme dál směrem k cíli… K našemu překvapení jede bus taky stejným směrem kam jdeme i my a po nějaké době zase zastaví a další lidi vystupují… 😮 škoda, že nám tohle ta aplikace neukázala… jsme mohli ušetřit nohy… Teď už jenom zbývá najít sídlo agentury… Nakonec se to povedlo, ale hlavně díky tomu, že v agentuře už byli někteří studenti a vyhlíželi nás z okna… 😉 Ovšem po přepočítání nás stále 8 chybí a to už je pět minut po době, kdy jsme tam měli být všichni… Ale když víme jak funguje aplikace, tak se není čemu divit, že… by mě zajímalo, který blbec jim tu apku poradil, že… no jo, byl jsem to já… Vedoucí agentury mě ale hodila do klidu, protože když přišla, tak řekla, že se zatím nikomu nepodařilo přijít včas, takže problém bude asi někde jinde… Za chvíli jsme všichni komplet a jde se na školení…
Ze školení jsem měl docela vítr, ale bylo to super… spousta užitečných informací, jak fungovat ve městě, na co si dát bacha, co zase naopak testnout a tak… nějaké tipy na puby na víkend, kam zajet na výlet… prostě pecka… Jo a teda taky nám řekli ještě nějaké nepodstatné věci jako třeba telefonní čísla skrz jako emergency, kdyby něco nefungovalo v práci nebo na ubytku… Taky přišla řada na dopravu po Dublinu… že jako rush hour je tady vlastně celý den… a že když mrknete na zastávce na jízdní řád, a přečtete si časy, kdy to má přijet, tak si můžete být jistí tím, že to přijede kdykoliv jindy jenom né v tuhle dobu… taky dobrý styl. A prý každá zastávka má svoje číslo a dá se podle toho zjistit, na které straně cesty nastupovat… Eny kvesčn? A přišla moje chvíle… zeptal jsem se na příhodu s busem, který nás mohl ještě kousek povozit a že ta zastávka, na které pak zastavil, neměla číslo… Tak děvčica mi řekla, že to je jako strašně strendž a že mi nevěří, ale že to čekne cestou domů… a že na to vlastně nemá ásvr, ale že mám být v klidu a bude to aspoň větší edvenčr…
Školení za náma, uděláme nějaké fota, že jako jsme všeci, pořešíme papíry a jde se pryč… A volné celé odpoledne… 😉 Cesta zpět na hotel už v pohodě… našli jsme zastávku, dokonce i s číslem… pro jistotu bez jízdního řádu… asi aby nebylo vidět, kdy ten autobus nepojede… Konečně jsme se dostali do patrového busu nahoru… a zase nechápu, jak s tím ti borci můžou jezdit… a už vůbec nechápu ty lidi, co tady jezdí na kolech… 😮 to jako hlava nebere některé ty kusy, jak se motají s favoritkou mezi dabldekrama… takový trošku adrenalinek… V pořádku jsme dorazili a teď už jenom se dostat na hotel a vymyslet něco na odpoledne. Cestou jsme našli nějakou sámošku, kde se dalo koupit i něco k jídlu… Ovšem problém… 😉 já těm lidem tady prostě nerozumím… mluví strašně rychle a s nějakým hodně divným přízvukem… Moji objednávku pochopili, ale na jejich otázky jsem už moc nebyl schopný odpovědět… nakonec to dobře dopadlo a dostal jsem k jídlu něco podobného tomu, co jsem chtěl… Další problém u pokladny… Podám borcovi věci co jsem nafasoval u pultíku s jídlem a on na mě spustil nějakou divnou řečí otázky… nepochopil jsem vůbec ale vůbec nic… takže kuknu na cenu na pokladně a dávám mu prachy… Teď mě asi zase nepochopil on a zase se na něco ptá… 😮 on to snad nechce zaplatit??? Tak mu dávám znova prachy a to už si je teda vzal… Jak to tak vidím tak tady asi půjdu zase nakupovat až příští týden…
Přestávka na hotelu, před jídlem upijeme trochu ze zásob slivky, ať šetříme váhu kufru na zpáteční cestu a můžeme vyrazit do města. Je třeba město prozkoumat, ať víme kam o víkendu strčit s děckama nos… Začneme zlehka… takže nějaký park, muzeum, nákupáky atd. Všude už vánoční výzdoba, mrtě lidí, prostě nic pro mě… pár obchodů sice bylo dobrých, ale to sem asi nebudu psát, o co šlo… 😉 Hlavně jsme našli nějaké šopy se suvenýrama, spoustu pubů a o tom to je… 😉 bude to verynajsbjůtyfl… 
Ale už je zase tma, tak to stáčíme zpět na hotel… mi přijde, že je tu furt tma… Cestou na hotel si koupíme něco na véču…a co jiného než rybu se smaženým zemákem, že… to je tady asi klasika… páč to prodávají na každém rohu… 😉
Centrum města super, vypadá to tady zatím hodně dobře a asi ty dva týdny budou málo na to všechno omrknout… Nicméně úterý a středa bude ještě trochu volnější, než se začnou řešit důležité věci, tak snad někam zajdeme a vyjde nám póčo… a pak je tu ještě víkend…