Zdravím,
poslední zdravici jsem si nechal až na teď. V pátek večer by to stejně nikdo nečetl, takhle je to aspoň napínavější a máte co číst při sobotní kocovině 
.
Takže sbaleno, zaplacené ubytko, vytisklý boarding pass na letiště, jízdní řád na letiště a vlaky z letiště. Nakoupené dárky, další ještě na letišti…
Včera poslední den na TUAS, cisco lab a herní laboratoře. Bohužel zklamání hned na začátku, protože herní laboratoř začali stěhovat z TUAS budovy do ICT City. Nevadí. Pak jsme prolezli celou školu, ukázali mi nějaké laboratoře fyziky, elektra atd. Docela zajímavé. Asi jsem se dostal na nějaké divné místo a docela po haluzi. Kolikrát jsem si říkal, co tu dělám a jestli si mě náhodou nespletli… Možná si myslí, že jsem z nějaké jiné univerzity, páč se mě ptali, jestli učíme fyziku, matiku, chemii atd. Nejlepší byla laboratoř, kde testovali nové zařízení skrz EMC.
No pak obídek, konečně byla ryba, rozšmelcovaný losos alá burger obalený ve strouhance, k tomu salátek s kukuřičkama, melounem a olivama. Velmi zajímavá kombinace a v pravdě hodně chutná. Udělal jsem nějaké fotky ze školy (viz příloha) a tradá do města.
Takže klasika – triko s dlouhým rukávem, košile, mikina, rolák, dvoje ponožky a hurá ven na procházku. Vyrazil jsem asi ve 14 hod, po sto metrech začalo chlopat snihem. No za trest. Naštěstí za chvíli to přestalo tak jsem lítal po městě. Vrátil jsem se asi až 19 utahaný jak sviňa. Konečně jsem zjistil, kde se vrací zálohované pet flašky a kde se kupují cigára. Jsou nějací divní, protože hned za pokladnama v každém obchodě mají výherní automaty (!!!) a borci do toho většinou hodí drobné, co dostanou u poklady nazpět. Ale sehnat cigára, to byl nadlidský úkol. Ani v trafice, kde měli noviny, jsem cigára neviděl. Až včera, jsem u poklady našel takovou tabuli s číslama a borka přede mnou říkala, že chce číslo 24. Myslel jsem, že je to nějaká loterie či cosik takeho… (když mají výherní bedny v každém krámě) ale ono neee. A najednou na takovém úplně pidi malinkatém běžícím pásu přijela krabička s bígama 
. Ale jak si mám sakra vybrat, když na tabuli jsou jenom čísla od 1 do 60 a nikde žádné logo ani info, že jsou to bíga… Cíga prostě drsně schované, aj v té trafice jsem pak našel, kde se to prodává. Ale je to těžká podpultovka. Když jsem řekl, že chci cigára, borec otevřel obrovskou skříň, dal mi cíga a zase ji zavřel… Asi bude brzo stejná prohibice na chlast i cigára.
Sehnat ovšem v Turku nějaký obchod se suvenýrama = mission impossible. Nikde nic. Když jsem chtěl koupit nějaké dárky pro holky, nějaké oblečení tak pouze značky typu HaM (jako šunka, že), DolceAGabana (možná spíš vDolkyABanany) a podobně… ať žije globalizace. Všude samy Lidl, nějaká místní značka pro alberta či kaufland, ale nic pořádného místního. Ještě věřím tomu letišti…
No mějte se krásně, za půl hoďky mi jede místní doprava na letiště. Někdy se snad potkáme, abych vám mohl antaa lahjaksi.
Hauskaa viikonloppua ja nähdään
Chozé
Atletický stadion
Přístav Turku
Hrad Turku
TUAS – zóny pro studenty