Dneska se konečně začne pracovat. No pracovat, spíš se jenom zajede do jedné firmy na kontrolu, jak ti naši studenti makají… Doufám, že všechno klape jak má a bude to v klidu. A jestli zbude nějaký čas, tak musím strčit nos někde do centra… mám nachystanou suchou i mokrou variantu…

U snídaně zjišťuju, že za oknem je azůro, tak to vypadá na suchou variantu. Takže dožvýkám tousťák s džemem a čajem, sbalím deštník a vyrážím. Jak se mi dařily příchody na bus poslední dny, tak tentokrát nic… musím čekat, ale asi jenom deset minut. Dneska pojedeme po Northern line, tak si zavzpomínám, jak bylo minulý rok na stáži. Na googlu jsem si našel jak se dostat do firmy, tak to snad nebude takový problém, že…

Dorazím na místo určení, ale teď jak se dostat dovnitř, že… Ona to byla nějaká střední škola a kolem dokola plot… možná i s nějakým elektrickým proudem… smile, nevím radši jsem nezkoušel. Je třeba si udržet ty studenty, aby neutekli, že… a určitě to taky svádí na nějakou bezpečnost a podobné nesmysly… smile. Chvíli kroužím kolem školního plotu a dívám se dovnitř do areálu školy… už to pomalu začíná být divné… ještě aby mě tak odchytly místní švestky za nějaký harassment… smile. Konečně narazím na branku s tlačítkama a nějakým mluvítkem… Takže zvoním na recepci. Ozve se nějaká slečna a že jako co chcu… tak se představím, řeknu koho hledám… a dál nic… Tak to zkusím ještě jednou… opět stejný scénář, akorát mi někdo řekne, že teda jako můžu dál… Na recepci vysvětluju, co potřebuju a že mám chvíli počkat… Nakonec dorazili studenti, které mám kontrolovat a supervizor nikde… Prý je marod… a prý mi to dávali vědět, že tam dneska nebude… návštěva se teda nekoná a je přeložena na příští týden… škoda. Tak aspoň poklábosím s klukama, kteří jdou zrovna do teska na lanč… smile.

Takže návštěvu bysme měli za sebou. Cestou si probereme s klukama zážitky z rodin, z práce a tak vůbec jak to zatím v Londýně probíhá… Poptám se kudy nejkratší cestou na underground a mizím pryč. Kluci mi sice poradili jak se dostat na metro, ale to bych nebyl já, že… Když mi někdo začne vysvětlovat cestu, tak se ztratím v první zatáčce… smile. A stejně tak to dopadlo i teď… Poslední věc co jsem si z popisu cesty pamatoval, byl podchod… ten jsem našel, ale pak už nic dál… Nevadí, sedám na první bus a snad někam dojedu… Povedlo se, jsem u metra, tak tradá na Victoria nádr… potřebuju najít, kde a kdy mi jede vlak na letiště…

Vlakáč jsem našel, nástupiště stejně tak… to bysme měli ty pracovní věci… jdeme se ještě trochu porozhlídnout po Londýně… A půjdeme pěkně pěšky, z metra toho moc neuvidím, že… je hezky, tak si dáme vycházku… Je třeba nafotit ty veverky, takže Hydepark je jasná volba… Ty parky jsou tady prostě úplně luxusní… Samozřejmě všude anglický trávníček, všude uklizeno, lidi co si dávají pikniky… prostě idylka… A už ju vidím… veverka… Takže hurá za ní… povedlo se, fotečka je v telefonu, další fajka na seznamu „What to do in London“ udělaná… Ještě se tak nějak projdu po parku a trošku zrelaxuju… narazil jsem na Rose Garden… parádní zahrádka… uděláme nějaké fota, a protože začíná zase pro změnu poprchat, tak měníme plán na mokrou variantu a lezu do metra…

V pondělí jsme byli kousek odtud v přírodopisném muzeu… a nestihli jsme projít všechno… takže valím tam… Tři zastávky metra a jsme u muzea… hlavní atrakce… velryba… v životní velikosti… To by mě zajímalo, jestli tam bude a jak to bude velké… jestli tam pro ni mají nějaký spešl hangár… eye. Dneska to bylo aj bez fronty, akorát zase musím ukázat baťoh, jestli náhodou nenesu dovnitř nůžky nebo nůž… Stejně ty kontrolory podezírám z toho, že tak akorát čekujou, kdo má co na svačinu a když na něco dostanou chuť tak to dotyčnému zabaví… smile.

Z minula vím, že velryba bude někde v oddělení savců… Fakt, i když bydlí ve vodě, tak je to savec, jestli jste to teda někteří nevěděli… sice nevím, jak se saje pod vodou, ale to nechme radši být… smile. Ostatní expozice jsem tak nějak jenom proletěl, protože to bych tam byl zase dlouho… Jediné co jsem prošel trochu víc, byla biologie člověka… jako že jak fungují smysly, svaly, kosti… parádně to měli udělané… o tom žádná… Luxusní byla část, kde byly optické klamy a taky kde se testovala paměť…

No ale jsme tu hlavně kvůli té rybě, teda velrybě, tak že snad popojedem, ne… A už se to asi  blíží… teda aspoň cedulky tomu napovídají… smile. Jako myslel jsem si, že to bude velké, aj jsem si tak nějak dokázal představit, jak vypadá třicet metrů na délku… ale co jsem tam uviděl, to jako zase čelist dolů… Taková obluda… no ty vo.e… tohle bych asi nechtěl potkat někde na lehátku v Chorvatsku… smile. Takové prase velké… to byl mazec… A ještě k tomu měli vedle, asi jako provokaci, vystaveného slona, hrocha, nosorožca… a ti se mohli jít všichni schovat… nesahali té velrybě ani po kotníky… smile. Prostě to nejde popsat slovy, co to je za monstrum… Mi trvalo pět minut než jsem to obešel dokola… Tak na to se musím posadit… tahám sváču z baťohu a koumám velrybu… Idylku pak zkazila jedna buchta, která si s velrybou dávala svojku… (selfíčko, pro ty co neumí česky smile). Hlavně jak se ta kráva u toho tvářila… (myslím tu buchtu, aby bylo jasno smile). Jako nebýt ta velryba mrtvá a přivázaná ke stropu, tak by jí asi jednu lištila ploutví za ucho… smile. A že by jednu takovou zasloužila… No úplně mě přešla chuť na tu sváču… Ovšem když se tak nad tím zpětně zamyslím, tak možná ta buchta byla ráda, že konečně našla někoho, nebo něco, co je větší jak ona… smile

Tak zážitků dneska zase spoustu… valím domů na véču. Slíbil jsem domácím, že jim dneska předvedu nějaké fota z domova a že pokecáme… Na véču nějaký karbenátek se zemákem… a docela kvituju to, že se zastavil přísun pálivého koření do jídla na včerejší úrovni… smile. Po večeři jsem říkal domácí, že jdu zavolat domů a že pak dojdu s noťasem a jdem na ty fotky… A jako že jo, domluvené… Tak jsem zavolal domů, vzal noťas a ejhle… nikde nikdo… Jak jsem za celý týden neviděl toho domácího nikde jinde než v křesle v obýváku, tak dneska tam nebyl… ani nikdo další… všichni někam zalezli… Asi jsem je vylekal… smile. Neva, třeba by se jim stejně ty moje diáky nelíbily… smile. Tak možná zítra…

Pak jsem se dozvěděl dokonce i to, že mi psali o tom, že byla dnešní návštěva ve firmě zrušená… volala mi ségra, že jí psali do Česka smsku, že se monitoring visit nekoná… Tak aspoň, že to dali včas vědět, že… smile. Možná si potřebovali ověřit jak funguje emergency contact…smile. Třeba se zítra na dalších návštěvách zadaří trochu víc…

Chozé

Napsat komentář

Post Navigation